Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Faktory prostředí určující přítomnost vegetace suchých trávníků Turnovské pahorkatiny
Jagošová, Eliška ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Druhová skladba vegetace je výsledkem nejen současných procesů, ale i minulých. Navíc je vegetace ovlivněna jak faktory lokálními, tak i regionálními. Vegetace suchých trávníků je význačná svou druhovou bohatostí. Vzhledem ke změnám v hospodaření a přístupu ke krajině dochází sukcesním změnám vegetace a tím pádem i ke změně druhové skladby. Postupná degradace stanovišť vede ke ztrátě této druhové diverzity a suché trávníky se tak stávají jedním z nejvíce ohrožených vegetačních typů střední Evropy. Tato práce se v první části zabývá obecnou charakteristikou suchých trávníků. Věnuje se jak charakteristice této vegetace, tak i faktorům určujícím jejich výskyt a rozšíření, historickým souvislostem, ohrožením a možnostem jejich ochrany. V druhé části je práce zaměřena na zhodnocení současného poznání rozšíření širokolistých suchých trávníků v oblasti Turnovské pahorkatiny. V rámci regionu je výskyt tohoto typu vegetace nehojný a je soustředěn na specifické typy stanovišť. Součástí této práce jsou také data o rozšíření tohoto typu vegetace v oblasti Turnovské pahorkatiny a charakteristika přírodních podmínek a historického vývoje těchto lokalit. Cílem této práce je zjistit, které faktory ovlivňují výskyt suchých trávníků v regionu s jejich okrajovým výskytem. Klíčová slova: suché trávníky,...
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.